Reklama
 
Blog | Jan Duda

Guantanámu se blýská na lepší časy

Americká vláda zvažuje, že se stáhne z věznice na vojenské základně Guantánamo na Kubě. Na svých internetových stránkách o tom informoval počátkem listopadu deník The New York Times. Záhy následovaly podobné sdělení i v jiných světových médiích. Tisku sdělil vládní zdroj informaci, že američtí zákonodárci uvažují o možnosti převezení zadržených vězňů do USA. "Pokud by vězni měli být přepraveni do Spojených států, pak by z politických důvodů bylo nezbytné zavést podstatně propracovanější postupy než ty, které se nyní uplatňují na Guantánamu," dodal deníku vládní zdroj. Hlavním předmětem diskuse je zavření střediska pro zadržené. Základna samotná ovšem nehledě na jakékoli rozhodnutí zůstane.

Zadržení by měli mít právo na obhájce

Vláda se zabývá rovněž tou možností, že by případy jednotlivých vězňů mohl posuzovat americký civilní federální soud. Nyní je posuzuje vojenský tribunál, který má výrazně odlišný charakter rozhodování.  Pro lidská práva zásadní a zcela přirozeným prvkem je právo využít pomoc obhájce. Je pozitivní, že i tento prvek je zahrnut v plánovaných změnách. Doposud totiž na Guantánamu panuje taková praxe, že pouze příslušná vojenská místa mohou rozhodnout, kdo bude v tomto zařízení zadržován, a jak dlouho. Proti takovým praktikám se již dlouho ohrazuje i Amnesty International v rámci své kampaně „Close Guantanamo!“.

Vězení bez spravedlnosti

Svoji nesvobodu tráví ve zdejším vězení převážně lidé podezřelí z příslušnosti k Al-Kajdě či Talibanu nebo jiných forem terorismu. Těmto vězňům USA nepřiznávají status válečných zajatců podle ženevské konvence, ale označují je za "nepřátelské bojovníky". To umožňuje zadržovat je neomezeně dlouhou dobu bez soudu. To, že tímto aktem ztrácí Spojené státy svoji legitimitu v oblasti práva, si uvědomili někteří politici již dříve. Začátkem května totiž tři demokratičtí poslanci amerického Kongresu navrhli uzavření věznice. "Guantánamo se stalo koulí na noze," řekla tehdy demokratická poslankyně Jane Harman, podle níž tam páchané nespravedlnosti daly americkým nepřátelům "snadný příklad neúspěchů a špatných záměrů, jež nám podsouvají".

Události v pohybu

O tom, že se na Guantánamu chystá změna, svědčí i fakt, že zde byli pozváni začátkem září na prohlídku věznice světoví novináři. Změny jsou evidentní. Na letištní dráze dnes vojáci budují dvě provizorní místnosti pro tribunály, které budou soudit muže zadržované na Guantánamu. Počet soudních místností se tak od jara zvýší na Guantánamu na tři. Tlak veřejnosti tedy přinesl své plody. Mimo AI na problémy Guantanáma poukazují organizace jako Human Rights Watch, Cage Prisoners, Center for Constitutional Rights a Point Task Force Guantanamo, kteří doslova uvádějí: „Honor bound to defend freedom!“ (čest zavazuje chránit svobodu). V tomto duchu jde i kampaň americké Amnesty International „Close Guantanamo!“, která v jedné ze svých zpráv označuje  podmínky izolace na Guantanámu za kruté a nehumánní. Jako možná řešení navrhuje návrat zadržených zpět do jejich vlasti, diplomatické záruky, udělení azylu v USA, příp. jiné formy ochrany; transfer do třetích zemí a samozřejmě reparaci za způsobené bezpráví a nedodržení základních právních principů jako presumpce neviny nebo právo na spravedlivý soud.

Reklama

Vězeňským táborem na základně Guantánamo prošlo za pět let přes 750 lidí, většinou z Afghánistánu a Pákistánu. Dnes je zde vězněno asi 330 osob různé národnosti podezřelých z terorismu –  většina z nich bez obvinění a bez soudu. Zařízení bylo instalováno na vojenské základně v lednu 2002 s cílem soustředit zde osoby podezřelé z ohrožování bezpečnosti USA. Současná administrativa je označuje za "nejnebezpečnější lidi světa".

 

Více info na:  AI report, New York Times,  

http://web.amnesty.org/library/index/engAMR510512007

http://www.nytimes.com/2007/11/04/us/nationalspecial3/04gitmo.html?pagewanted=1&_r=1